Vliv vodního prostředí
Plavání zaujímá v tělovýchově poněkud zvláštní postavení. Není jen běžným zdravotně výchovným činitelem, ale je současně životní nutností. Stálou pobídkou ke stále lepší práci v oblasti plavání musí být stále značný počet utonulých. Z toho lze vyvodit, že v této tělovýchovné aktivitě nejde pouze o sport, ale především o společenský dopad. Čím dříve a dokonaleji se děti naučí plavat, tím dříve bude mít plavání vliv na jejich dobrý vývoj.
Plavecký pohyb z hlediska zdravotního má obrovský fiziologický účinek. Zaměstnává rovnoměrně celý pohybový aparát a podněcuje vnitřní orgány k intenzivní činnosti značně ovlivňuje termoregulační, srdečně cévní a dýchací systém, podstatně zvyšuje metabolismus a vede k otužování. Při respektování základních pravidel má příznivý vliv na organismus i z hlediska hygienického.
Rekreační význam spočívá v nadlehčování podpůrného aparátu a v osvěžení chladnější vodou, především v letních měsících a horkých dnech spolu se sluncem a zdravou přírodou tvoří základ rekreace.
Plavecký sport má významný vliv na psychiku a rozvoj volních vlastností člověka mezi něž patří vytrvalost, cílevědomost, zvyšuje se sebevědomí, učí se přemáhat pocit únavy atd. Z tohoto hlediska má plavání v mladším.
Vliv plavání na organismus člověka
Plavání je jednou z biologicky nejúčinnějších forem tělesné aktivity. Podporuje všestranný rozvoj svalstva celého těla včetně těch svalových skupin, které jsou v běžném životě zanedbávány.
Velmi výrazně ovlivňuje plavání činnost vnitřních orgánů. V souvislosti se zatížením velkých svalových skupin se rychle zvyšuje látková přeměna, rostou nároky na dodávku kyslíku a na odstraňování oxidu uhličitého, na přísun energeticky bohatých látek do svalů atd. Zvláště výrazně je funkčně zatěžován dýchací a oběhový systém.Značné zatěžování oběhové soustavy vede k rozvoji sportovního srdce se sníženou tepovou frekvencí v klidu, s fyziologicky zvětšeným srdcem, s poklesem klidových hodnot krevního tlaku a s vynikajícími výsledky funkčních zkoušek.
Nemalý je i vliv na řízení tělesné teploty. Plavání zvláště v přírodní vodě zvyšuje otužilost vůči chladu, vystupňovanou do krajnosti u sportovních otužilců.
Plavání je vhodnou formou pohybové činnosti v každém věku. Plavat mohou lidé tělesně vyspělí i lidé málo zdatní, štíhlí i s nadměrnou váhou, a dokonce i lidé s určitými poruchami a nemocemi (pro některé je to jejich jediná forma aktivního pohybu).Výhodou je, že si každý může dávkovat intenzitu námahy podle svých schopností. Pro všechny bez výjimky platí, že při soustavném výcviku má plavání jako jedna z forem vytrvalostního zatěžování organismu blahodárný vliv na zdravotní stav.Proto plavání jako oddychovou a doplňkovou činnost s oblibou volí i sportovci jiných sportovních odvětví a oceňují zejména jeho relaxační vliv pro zotavení z tréninkové únavy.
Příznivý zdravotní dosah plaveckého výcviku byl pozorován u mládeže všech věkových stupňů.Děti se dobře vyvíjely, zlepšila se u nich chuť k jídlu, přiměřeně přibývaly na váze, jejich spánek byl hluboký a klidný, rodiče si pochvalovali jejich duševní vyrovnanost, poslušnost a méně časté konflikty. Při správné teplotě vody není třeba se obávat prochlazení ani u nejmenších dětí. Osprchování vlažnou vodou na závěr výuky, důkladné otření a vychladnutí v odpočívárně je vhodnou prevencí nemocí z nachlazení v zimních měsících. Pravidelný pobyt a pohyb ve vodě lze ze zdravotního hlediska doporučit i úplným neplavcům, zvláště když si uvědomíme, že jsou tím vytvořeny dobré předpoklady pro plavecký výcvik v pozdější době.